Warning: mysql_query(): Unable to save result set in /var/www/clients/client251/web255/web/beta/inc/stats.php on line 21

Warning: mysql_fetch_array() expects parameter 1 to be resource, boolean given in /var/www/clients/client251/web255/web/beta/inc/stats.php on line 22

Warning: mysql_query(): Unable to save result set in /var/www/clients/client251/web255/web/beta/inc/stats.php on line 31

Warning: mysql_fetch_array() expects parameter 1 to be resource, boolean given in /var/www/clients/client251/web255/web/beta/inc/stats.php on line 32
 Railgallery - Vzpomínky na Rusko

Vzpomínky na Rusko

V začátkem léta 1989 jsem byl mateřským podnikem - lokomotivním depem ČSD Brno dolní - zapůjčen na výpomoc tehdejšímu podniku ČKD Trakce v Praze. V Trakci se vyráběly elektrické výzbroje dráhových vozidel produkce ČKD Lokomotivka a ČKD Tatra (tramvaje). Výše uvedenou zápůjčkou zaměstnanců  se řešil nedostatek kmenových zaměstnanců servisu Trakce. Takto nás z brněnského depa bylo zapůjčeno postupně a opakovaně asi 10 dobrodruhů. Naším pracovním úkolem bylo v tříměsíčních turnusech provádět potřebný servis a záruční i pozáruční opravy elektrických výzbrojí čmeláků všech modifikací na území tehdejšího Sovětského svazu.

Tak jsme se na konci června roku 1989, po krátkém seznámení s lokomotivami ČME3T v libeňské Lokomotivce, octli s dalším kolegou v Moskvě jako první vlaštovky brněnského depa. Odtud jsme potom v týmu s kmenovými servismany mateřského ČKD vyráželi v servisních skupinách za prací podle požadavků zákazníka a pokynů zástupce PZO Pragoinvest, který čmeláky do Sovětského svazu dodával.

Počátkem srpna naši skupinu cestovní příkaz zavál do depa v Krasnojarsku na střední Sibiři a ruští kolegové „železnadaróžniki“ nás jeden den vzali na exkurzi do asi 40 km vzdálené Krasnojarské hydroelektrárny a hlavně na dále popisované zařízení – lodní výtah. Tam jsme se dostali především díky skutečnosti, že jeho tehdejší „načalnik“ profesně pocházel z krasnojarského depa. Dostalo se nám odborného výkladu a zařízení jsme mohli celkem zblízka prozkoumat, což na konci osmdesátých let v této zemi ještě nebylo zcela běžné.

Nedávno jsem na webu narazil na článek o lodním výtahu a dovolil jsem si jej přeložit – doufám, že srozumitelně:

Lodní výtah Krasnojarské hydroelektrárny

Krasnojarský lodní „výtah“ je unikátním hydrotechnickým zařízením, které dovoluje lodím překonat výškový rozdíl mezi hladinami Jeniseje a přehrady nad hrází Krasnojarské hydroelektrárny.

Jedná se o zařízení, které nemá v Rusku obdoby – na ostatních hydroelektrárnách se k překonání výškového rozdílu hladin používají plavební komory. V případě Krasnojarské hydroelektrárny bylo rozhodnuto postavit nikoliv plavební komoru, ale „výtah“. Proč výtah? Hráz Krasnojarské přehrady je vysoká 124 metry a pod přehradou na levém břehu Jeniseje jsou skály, na pravém břehu město Divnogorsk a údolí přítoku Jeniseje, řeky Many… Výpočty prokázaly, že k překonání daného výškového rozdílu by bylo třeba postavit řetěz plavebních komor téměř od Krasnojarska, vzdáleného 40 kilometrů od hráze přehrady.

Tehdy se zrodil tento projekt: lodní „výtah“ zvedne loď do výšky 104 metry, aby loď přemístil přes hráz, celková délka dráhy bude půldruhého kilometru. Stavba tohoto zařízení byla zahájena v roce 1970 a zkušební provoz následoval v roce 1976. Po provedení dokončovacích prací a převzetí všech systémů Státní komisí je Krasnojarský lodní výtah od roku 1982 v trvalém provozu. V sovětských časech výtah pracoval od jarního zahájení plavby na Jeniseji do jejího podzimního skončení. Nyní však, z důvodu poklesu objemu přepravy zboží, výtah pracuje pouze jeden měsíc v roce, od 1. září do 1. října, kdy probíhá vývoz zemědělské produkce z horního toku Jeniseje, z Chakasije (jedné z republik Ruské Federace).

Typ výtahu je podélně ukloněný, sedlový (jako střecha), s točnou na hřebenu a samohybným transportérem s lodní komorou. Důležitou vlastností zařízení je možnost zajíždění plavební komory po nakloněných kolejích přímo do vody, díky čemu je možná přeprava lodí i při značně kolísajícím stavu vody – nad hrází až o 13 m, pod hrází v Jeniseji až o 6,5 m. Dráha pro transportér je založena na skalním podloží na levém břehu Jeniseje. Koleje jsou položeny na železobetonových nosnících a estakádách, nosné konstrukce transportéru s plavební komorou jsou ocelové, pomocné konstrukce z hliníkových slitin. Celé zařízení je vybaveno automatickými systémy řízení, signalizace a dálkového přenosu dat.

Technická data:

maximální rozdíl výšek hladin – 98 m

výtlak přepravované lodě – 1500 t

Plavební komora (vnitřní rozměry):

délka – 90m

šířka – 18 m

hloubka vody – max. 2,2 m

Celkové rozměry transportéru:

délka – 113 m

šířka – 26 m

maximální výška – 20 m

váha transportéru bez vody – 4500 t

váha s vodou a lodí – 8100 t

pohon – elektrohydraulický

počet podvozků – 78

počet náprav a hydromotorů – 156

Dráha:

rozchod – 9 m

celková délka – 1510 m

podélný sklon – 1:10

průměr točny – 106 m

úhel otočení točny – 140°

rychlost jízdy transportéru – 20 m.min-1

- - - - - - -

Komentář tiskové služby Jenisejské Říční Plavby k výše uvedenému tématu v diskuzi k článku na zdrojovém webu:

„…Co se týká ekonomické efektivnosti podobného zařízení (proč jej bylo vůbec nutno vybudovat).

Ve skutečnosti dílo vzniklo ve zcela jiné zemi, s jinou úrovní rozvinutí ekonomiky, jiným způsobem hospodaření, a především ve státě s existencí dlouhodobého plánování a mohutnými investicemi do průmyslu. Proto v přijetí rozhodnutí o stavbě speciálního zařízení k překonání Krasnojarské přehrady loděmi sehrály roli následující hlavní faktory:

1. V tu dobu existoval intenzivní oběh zboží mezi centrem a jihem Krasnojarského kraje, spojený s aktivním průmyslovým rozvojem, rozvojem zemědělství atd. V těchto letech lodě Jenisejského loďstva projížděly přehradu nepřetržitě!

2. Stavba Sajano-Šušenské hydroelektrárny (proti proudu nad Krasnojarskou přehradou). Problém zde byl nejen v dodávkách různorodých nákladů, důležitých k realizaci tak rozsáhlého stavebního díla, ale i v dopravení oběžných kol turbin pro zdejší elektrárnu. Ta jsou obrovských rozměrů a jejich výroba je vysoce technologicky náročná a přesná. Oběžná kola se vyráběla, stejně jako pro krasnojarskou elektrárnu, v Leningradě. Po železnici nebo automobily je bylo možné transportovat jen v rozebraném stavu…

Jestliže pro Krasnojarskou elektrárnu dodávky tohoto nadrozměrného nákladu bez zvláštních problémů zvládlo Jenisejské Loďstvo, s dodávkou pro Sajano-Šušenskou hydroelektrárnu vznikl problém s překonáním dříve postavené Krasnojarské přehrady. Proto se rozhodovalo mezi dvěma variantami:

- pro svařování, tepelné zpracování, montáž a další operace při výrobě oběžných kol turbin založit vysoce speciální patřičně technologicky vybavený strojírenský závod vedle budované elektrárny, nebo

- zbudovat lodní výtah k překonání hráze Krasnojarské hydroelektrárny.

Pochopitelně, že druhá varianta se ukázala být levnější a efektivnější, než postavení „jednorázového“ strojírenského závodu na úpatí Západních Sajan…

- - - - - - -

Ještě něco málo k cenám za použití tohoto unikátního zařízení:

- v období pravidelné lodní dopravy na horním Jeniseji, v době od 3. září do 3. října, je přeprava „výtahem“ pro všechny majitele lodí zcela bezplatná

- mimo výše uvedené období je cena přepravy smluvní a závisí na typu lodě – v průměru stojí převoz z hladiny na hladinu okolo 63.000,- RBL.

Nicméně ze zhruba 450 majitelů lodí na Jeniseji pravidelně výtahu používají hlavně lodě Jenisejské Říční Plavby při přepravě zboží a soukromí majitelé rychlostních jachet a motorových člunů k převozu na Krasnojarské moře…“

Zdrojový článek: Судоподъёмник красноярской ГЭС - http://www.gazeta.lv/story/2289.html

Fotografie, ilustrující článek: http://www.e-river.ru/gallery/shipelevator/gal-01/

- - - - - - -

Poznámka překladatele:

1. Článek je přeložen, tak jak je – tedy i s rozdílnými údaji o výšce hráze, zdvihu výtahu, rozdílu hladin v různých částech článku.

2. Transportér je napájen z TV o napětí 3 x 25 kV AC.  Jeho příkon není uveden, avšak ruská wikipedia uvádí o pohonu následující: každé ze 156 kol je poháněno hydromotorem výkonu 68 kW, jehož moment je 29000 Nm a otáčky 26 min-1. Celkově to bude tedy okolo 11 MW.

3. Viděli jsme tenkrát a hlavně slyšeli zařízení v chodu – i ten, kdo ví, jak řvou hydrostaty chlazení na plný výkon na klasickém brejlovci, nepředstaví si kravál vyluzovaný hydrostatickým pohonem tohoto monstra. Stejně obtížně se představují rozměry, i když máme fotografie…

4. Turbiny z Leningradu se přepravovaly loděmi tzv. Severní mořskou cestou moři Severního ledového oceánu (Barentsovo, Karské m.) do ústí Jeniseje a potom proti jeho proudu až na místo.

Pavel Dokoupil


<Starší | tento článek | Novější>

Napsáno: 26. 11. 2010, 19:35 | Přečteno: 7323x | Kategorie: REPORTAZ | Napsal: admin |

Komentáře: 1

Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /var/www/clients/client251/web255/web/beta/inc/func.php on line 407
.:. Tomáš
Zdravím, toto je nejlepší popis tohoto zdvyhadla !;-) Díky Tomáš
Odpověď | 2013-05-05 22:14:53
Přidej komentář
Jméno
Kontrola Zadejte číslo pět
Text

:-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
Tlustě | Podtržené | Kurzíva  | zdroják | odkaz
  • Pro odeslání zprávy můžete použít klávesovou zkratku Alt+S. (Podporují jen některé prohlížeče)
  • HTML znaky budou převedeny na entity.
  • Vyjadřujte se tu jako doma, ať víme jak to u Vás vypadá.
  • Odkazy začínající http:// budou automaticky převedeny na odkazy , nepoužívejte však v jednom příspěvku více jak 3 - to dělají jen spam roboti:-)