Railgallery - Jak se jezdí u klokanů eskem - díl druhý - SYDNEY

Jak se jezdí u klokanů eskem - díl druhý - SYDNEY

Je čas vrátit se k protinožcům a znovu se podívat, jak se jim jezdí městskou a příměstskou železnicí. V minulém díle jsme navštívili metropoli státu Queensland - Brisbane a k němu přiléhající turistický významné oblasti Gold Coast a Sunshine Coast. Ale když se řekne Austrálile. Na co pomyslíte jako první? Sydney a Opera house..... Je to tak? Tak se tam pojďme podívat, protože právě dnes slaví trať z mezinárodního letiště do stanice Central 10 let...

Sydney CityRail - Mapa sítě železnic v SydneyDruhým městem kde jsem mohl na vlastní kůži vyzkoušet příměstskou a městskou železnici bylo nejlidnatější město Austrálie – Sydney. Zde je městská kolejová doprava ve většině míst schována pod povrch. Nejdelším tunelem projíždí linka z Circular Quay - výchozího místa do samotného centra Sydney a hlavně k opeře na mezinárodní letiště. Není se čemu divit, že zdejší jednotky jsou dvoupodlažní, protože by jinak nezvládly nápor cestujících. Stejně jako v Brisbane i v Sydney jsou linky a jízdní řády propojeny s autobusovými linkami a lodní dopravou. Na 10 linek městské železnice křižuje Sydney z východu na západ a od jihu na sever. Všechny se protínají v jedné stanici. Jak jinak se může jmenovat než Central. Tratě jsou v normálním rozchodu 1 435mm a jsou napájeny stejnosměrným prodem 1 500V. Vlaky v Sydney provozuje společnost RailCorp, která mimo jiné provozuje vlaky v dalších velkých městech Nového Jižního Walesu (NSW) v Newcastle a Wollongongu. V samotné Sydney vlaky přepraví až 1 milion pasažérů denně v pracovní dny a něco málo pod půl milionu o víkendech. Celodení jízdenka, platná na všechny vlaky, autobusy a lodě stojí 18 AUD (v přepočtu asi 300 Kč), což se nezdá jako nějaká horentní suma, ale pokud budete cestovat ve dvou, tak za 36 AUD lze pořídit téměř plnou nádrž menšího auta a tu za den po Sydney sice projezdit můžete, ale můžete vidět víc. I přes tuto finanční výhodu/nevýhodu městskou železnicí cestuje mnoho lidí, a upřímě, kolem 5 odpoledne je ve vlacích hodně nabito. Zalistujme na chvíli v historii Australských železnic, leépe řečeno železnic kolem Sydney. Základem sítě železnic v NSW byla trať ze Sydney do Granville, která byla otevřena v roce 1855. Došlo tak spojení města a venkova resp. významné zemědělské oblasti. Trať byla od jejího počátku ve státních rukou. Železníční síť se velice rychle rozrůstala a brzy spojovala Sydney s dalšími městy. Počátkem 20 let minulého stolení se začaly na tratích objevovat vedle parních lokomotiv první motorové vozy. Ovšem dnešní tvář městské železnici v Sydney vtiskl velmi respektovaný australský inženýr John Bradfield, který se velkou měrou zasloužil o projekci a vybudování Sydneyského „metra“ ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Ovšem jeho největší a nejznámější dílo v Sydney je Harbour Bridge. První elektrifikovanou tratí se stala v roce 1926 asi 20 km douhá trať z centra Sydney do předměstí Oatley.

A jdeme cestovat. Vstupní branou a zejména pro nás evropany je určitě letiště. Linka z letiště je pokryta jiným tarifem, což mě trošku překvapilo a tak u okýnka dostávám 2 jízdenky. Tu první pro cestu z letiště do centra a tu druhou pro jízdy po Sydney. A nemusí to být zrovna vlak. Linka byla otevřena 21.5.2000, tedy pár měsíců před olympijskými hrami. Cesta z letiště na výchozí bod Circular Quay trvá asi 15 minut a vede v tunelu, který je v hloubce asi 23m a jedlouhý 9km. Tento nejdelším dvoukolejným tunelem v Austrálii. Denně jím projede na 250 souprav. Na povrch se dostaneme až ve stanici Central, ale hned po odjezdu se opět dostáváme do tunelu nebo spíše galerie. U stanice Circular Quay je malé autobusové nádraží a hlavě velký přístav, odkud jezdí městské lodě, které vozí pasažéry po zálivu, ale i velé záoceánské lodě. Jedna tam zrovna kotvila a musím říct, že 13 poschoďový panelák by byl tak možná akorát.

Z Circular Quay je to asi 10 minut svižné schůze k největší dominantě celé Austrálie, k Sydneyské opeře. Být v Sydney a nenavštívit Operu a Harbour Bridge? To je totéž jako být poprvé v Praze a nenavštívit hrad a katedrálu. Další svezení, které jsem absolvoval bylo po trati vedoucí z centra právě přes Harbour Bridge. Vystupuji ve stanici Milsons point. Odtud stačí pár kroků z kopečka a ocitnete se v příjemném parku s krásným výhledem na záotku a hlavně na operu. Toto místo je v Sydney oblíbené a mnoho lidí si sem chodí odpočinout. Kousek odtud je také sydeyský lunapark.Kdo by neznznal tuti stavbu..... V pozadí Harbour BridgePřístav v Circular Quay. Kotví zde nejen městské linky, ale i velké, zaoceánské lodiCIRCULAR QUAY

Stanice Milsons Point na druhé straně Harbour BridgeVstupní turnikety ve stanici Circular QuayPřímo na Harbour Bridge

 

Ale zpátky na koleje a rychle do centra. Blíží se pátá odpolední a nutno říct, že ve vlacích je celkem dost nabito. Po chvilce se ocitáme v samém centru Sydney. Je tu velmi rušno. Na rohu Market street a York street se nad hlavami ozývá tichý šelest. Ne to nejsou stromy v přilehlém parku, ale to projela jednotka „monorail“. Na 3,8km dlouhé visuté trati je 8 zastávek a spojuje významné budovy v centru Sydney. Tak ještě nějaký ten suvenýr a rychle zpátky na letiště.

Na rohu Market street... Visutá dráha Ve stanici Central

Letadlo letí ve 20:35..... Jen pro dokreslení. Do Sydney jsem si v podstatě odskočil z Gold Coast. Cesta letadlem trvá necelou hodinu a z letiště Gold Coast v Coolangattě létá do Sydney několik společností a tím pádem je interval mezi jednotlivými spoji maximálně hodinu až hodinu a půl. V tomto taktu jezdí rychlíky z Prahy na Moravu. Z tohoto hlediska jsem si připadal, jako bych sedl na autobus a jel z Prahy vyřídit nějaké věci třeba do Berouna. A přitom jsem urazil téměř 2 000km. Toto je jeden s aspektů Austrálie. Vzdálenosti tam mají úplně jiná měřítka něž u nás, proto pro „Aussies“ jak se australanům říká je 100km v podstatě za rohem a 1 000km asi jako pro čecha jet z Prahy do Luhačovic....Interier nejnovější jednotky (horní patro)Interier nejnovější jednotky (spodní část)

 

Věřím, že se mi ještě jednou podaří na tento kontinent zavítat a pobyt věnovat 100% tamější železnici. Určitě by stálo za to, vyzkoušet některý z dálkových spojů Queensladským „Pendolínem“ zvaným Tilt Train, vyzkoušet legendární Indian Indian Pacific Express ze Sydney do Perthu nebo The Ghan  přímo z rudého srdce Austrálie – Alice Springs do metropole Severního teritoria Darwinu.

Sydneyská Opera v zapadajícím slunciZ parku na Milsons Point

 

 

 

 

 

 


Co říci závěrem? Je zajímavé srovnávat, jak lze řešit městskou a příměstskou železniční dopravu. Osobně mě velmi zaujalo to, že na vlaky a od vlaků navazuje spousta autobusových linek a u každné zastávky vlaku je kamerami hlídané parkoviště s dostatečnou kapacitou.


<Starší | tento článek | Novější>

Napsáno: 21. 5. 2010, 07:06 | Přečteno: 4750x | Kategorie: články | Napsal: admin |

Komentáře: 3
Pěkné, cestopisy mám rád! Ještě to chtělo podniknout climb - odkaz
Odpověď | 2010-05-22 12:11:18
.:. klokan
JJ to by chtělo. Když jsem to fotil na tele, tak bylo vidět jak se tam lidi škrábou :)
Ale i tak to byl hezký zážitek a navíc, konečně bylo nebe bez mráčku,. Bohužel tentokrát bylo v Queenslandu hodně oblačno a deštivo
Odpověď | 2010-05-22 14:21:44 | Příspěvek upraven: 2010-05-22 14:22:25
moc se nam to libilo. diky za hezkou prochazku po Australii. Priste se tesime na reportaz z cesty Indian Pacific z Perthu do Sydney:-) :-)
Odpověď | 2010-09-19 20:58:23
Přidej komentář
Jméno
Kontrola Zadejte číslo pět
Text

:-)
:-D
:-(
|-/
:-[]
;-)
8-|
8-o
Tlustě | Podtržené | Kurzíva  | zdroják | odkaz
  • Pro odeslání zprávy můžete použít klávesovou zkratku Alt+S. (Podporují jen některé prohlížeče)
  • HTML znaky budou převedeny na entity.
  • Vyjadřujte se tu jako doma, ať víme jak to u Vás vypadá.
  • Odkazy začínající http:// budou automaticky převedeny na odkazy , nepoužívejte však v jednom příspěvku více jak 3 - to dělají jen spam roboti:-)