klokan
28.3.2012 08:13
Prmrn hodnocen: 9.50
|
č. 2 (ex U45.903 PLŽ/MKD)
"Dvojka" s několika opleny míří k Vydrovu. Tato lokomotiva nesla označení U 45.903 ve službách Povážské Lesní Železnice a později jezdila v Muzeu Kysuckej Dědiny na úvraťové trati Vychylovka. Později zde došlo k požáru depozitáře, kde byla uložena a byla velmi poškozena. V roce 2009 u příležitosti oslav 100 let od otevření ČHŽ byla znovu zprovozněna, tentokráte již v soukromém vlastnictví.
|
|
Morris
27.3.2012 17:54
Prmrn hodnocen: 10.00
|
IV K 145
Zittauer schmalspurbahn. Nádraží Bertsdorf.
Více o Zittauer schmalspur Bahn si lze přečíst zde.
http://www.railgallery.cz/beta/index.php?id=72&n=zitavska-uzkokolejna-draha
Úprava ohniště a dozbrojení vodou patří mimo jiné k základním povinostem topiče.
Saská IV K byla parní lokomotiva systém Günther Meyer pro Saské královské železnice s rozchodem 750 mm. Celkem bylo vyrobeno v letech 1892 až 1921 96 kusů této nejrozšířenější německé úzkorozchodné lokomotivy.
V roce 1925 Německé říšslé dráhy změnily označení řady na 99.51 - 60.
Dodnes se zachovalo neuvěřitelných 22 kusů této lokomotivy. Z toho 11 lokomotiv je provozních.
Žitava leží severozápadně od česko-německo-polského trojmezí. To též leží poblíž soutoku Mandavy a Lužické Nisy. Město mělo k 1. červenci 2005 25 717 obyvatel. Je sídlem zemského okresu Zhořelec. Na polském břehu Lužické Nisy leží bývalá část Žitavy Großporitsch (Porajów).
V letech 1232 - 1237 byl v sousedním Budyšíně kastelánem hradu Jindřich z rodu Ronovců. Využil této doby a společně se svým bratrem Častolovem a za pomoci českého panovníka Václava I. získal zdejší území zahrnující hrad i s osadou. V listinách byli pak psáni s přídomkem de Sitavia.
Již zanedlouho po první písemné zmínce v roce 1238 roku 1255 Přemysl Otakar II. navštívil Žitavu a propůjčil mu městská práva. V roce 1248 je uváděn jako purkrabí ze Žitavy již zmíněný Jindřich z Ronovců. Kolem roku 1263 se oba Ronovci ze Žitavy stahují a území převzal král. Některé statky v okolí si ovšem Ronovci podrželi i nadále.
Po roce 1260 se Žitava stala rychle rostoucím významným královským městem. Byla zde založena mincovna a město bylo postupně opevňováno. V roce 1283 bylo město a velká část severních Čech zastaveny nakrátko braniborskému knížeti markraběti Otovi IV. Zástavu král Rudolf I. zrušil a území sám převzal. V letech 1291 - 1300 se zde konalo několik schůzek státníků. V roce 1310 se do Žitavy vrací potomek Ronovců v osobě Jindřicha z Lipé. V roce 1319 pak Žitavsko vyměnil s králem Janem Lucemburským za statky na Moravě.
V roce 1390 úřad žitavských fojtů zastávali jiní z klinštejnské větve někdejších Ronovců, Anselm a Předbor z Ronova.
Žitava jako součást Lužice patřila až do třicetileté války k zemím koruny české. Po skončená druhé světové války byla snaha získat Žitavu zpět. To se nakonec nepodařilo na zákrok sovětské okupační zóny v Německu. Ta takto reagovala na bouřlivé protesty Poláků.
|
|
Morris
28.3.2012 20:47
Prmrn hodnocen: 10.00
|
BR 99.1747-7
BR 99.1747-7 stoupá ze stanice "Weißes Ross" do stanice Lößnitzgrundthal.
Železnice z Radebeulu do Radeburg, také známá jako Lößnitzgrundbahn a místně přezdívaná Lößnitzdackel česky Lößnitzký jezevčík je 750 mm úzkorozchodná parní železnice provozovaná na okraji Drážďan v Německu . Neměla by být zaměňována s předměstkou tranvají dnes linka 4 z Drážďan do Radeboulu česky Radobýlu, ta je známa v němčině jako Lößnitzbahn nebo Lößnitzschaukel.
Železnice Radebeul-Radeburg je především turistickou atrakcí, udržuje celoroční harmonogram a jezdí mezi východním nádraží Radebeul na hlavní trati Deutsche Bahn mezi Drážďany a Míšeňí a malými městy Moritzburg a Radeburg severně od Drážďan.
Dne 12. září 2009, došlo k čelní sražce dvou vlaků vedenách parními lokomotivami mezi stanicemi Friedewald Bad a Friedewald. Celkem 121 lidí bylo zraněno, čtyři vážně.
Na počátku roku 2011, se začalo proslýchat, že navrhované rozpočtové škrty na saských úzkorozchodné linek může zahrnovat uzavření úseku této trati z Moritzburg na Radeburg. Úsek mezi Radebeul a Moritzburg je frekventovanější pro velký počet turistů, kteří navštěvují zámek Moritzburg.
|
|
klokan
25.3.2012 18:13
|
704 902 - 6
Úzkokolejné "Lego" při posunu v Čiernom Balogu. Bylo vybaveno dokonce elektrodynamickou brzdou. Více o této mašince dokáže povědět Pavel Dokoupil. Fotka je asi ze srpna 2000. Foceno služební analogovou krabičkou Olympus Miu 1
|
|
Prochy
29.3.2012 11:52
Prmrn hodnocen: 9.00
|
M21.004
Motorový vůz M21.004 ČHŽ byl zapůjčen do Jindřichova Hradce na podzim roku 2010 pro ověření trakčních vlastností a jeho použitelnost v podmínkách Jindřichohradeckých místních drah s ohledem na případnou renovaci vlastního motorového vozu řady M 21.Zde zachycen za zastávkou Žďár u Kamenice nad Lipou.
|
|
vitmar
28.3.2012 17:53
Prmrn hodnocen: 10.00
|
U 46 101
Silvestrovská jízda 2010
|
|
vitmar
29.3.2012 16:58
Prmrn hodnocen: 10.00
|
U 46.101
Silvestr 2010 na JHMD u Blažejova
|
|
inghor
12.4.2012 15:57
Prmrn hodnocen: 8.50
|
423.009
Vzpomínka na Postřižinský expres 2009, zde zachycen z mostku před viaduktem u Č.Peček
|
|
pantograf
16.4.2012 08:17
Prmrn hodnocen: 9.50
|
451 xxx - x
posledním GVD, kdy byly turnusově nasazovány "žabotlamy" na trati do Berouna ve vícevozovém provedení, které bylo hovorově nazváno jako Talgo byl GVD 2009/2010. Zde pětivozová jednotka 451, zachycena ze skály na Žvahově, opouští stanici Praha Smíchov a míří k hradlu Barrandov.
|
|
Jerry
20.4.2012 09:20
Prmrn hodnocen: 10.00
|
99 1608-1
Weisseritztalbahn
|
|
Morris
29.4.2012 15:23
Prmrn hodnocen: 10.00
|
742 203-1 + 742 204-1
Obrázek z dnešních odklonů na 070.
|
|
bobo
14.5.2012 08:42
Prmrn hodnocen: 10.00
|
242 205-3
Krásný, teplý ,tetelící vzduch nad tratí,kde sedí jeden šotouš a snaží se udělat fotku,která se asi nebude všem líbit.
|
|
inghor
29.5.2012 14:50
Prmrn hodnocen: 10.00
|
423.009
Velký Bejček v čele zvláštního vlaku 20074 Choceň - Litomyšl , vypraveného u příležitosti oslav 130 let trvání tratě 018, zde odjíždí ze zast. Džbánov
|
|
Klukso
4.6.2012 09:04
Prmrn hodnocen: 7.50
|
|
klokan
12.6.2012 12:06
Prmrn hodnocen: 10.00
|
451 031-9
Pantografův "Pantograf" - 451 031-9 v Praze na Masarykově nádraží před 20 lety.
(Z archivu Václava Patočky)
|
|