pantograf
28.1.2012 16:05
Prmrn hodnocen: 9.00
|
750 300-6
u býv. hr. Kremenisko
|
|
Demi
6.2.2012 09:41
Prmrn hodnocen: 7.00
|
750.022-6
V čele R 668 JUNÁK před stanicí Kralice nad Oslavou.
|
|
klokan
15.2.2012 09:12
Prmrn hodnocen: 9.50
|
750 705-6
Dopolední rychlík za zastávkou Velké Svatoňovice.
|
|
Pavel Martoch
4.3.2012 12:12
Prmrn hodnocen: 9.00
|
750.707-2
Kundál kam se podíváš, aneb R848 "Úpa" právě opustil Červený Kostelec.
|
|
Morris
10.3.2012 09:06
Prmrn hodnocen: 10.00
|
BR 99 794
Fichtelbergbahn je označení úzkorozchodné trati o rozchodu 750 milimetrů vedoucí z Cranzahlu do Oberwiesenthalu. Trať vede střední částí Krušných hor v německém Sasku, místy i v těsné blízkosti hranic s Českou republikou.
Stavba trati z Cranzahlu do Oberwiesenthalu byla plánována k zpřístupnění oblasti Fichtelbergu a Oberwiesenthalu i v souvislosti s otevřením trati Chemnitz – Chomutov v roce 1872. Výnosem saského Ministerstva financí v Drážďanech ze dne 22. srpna 1884 byly dány předpoklady pro přípravy stavby. Stavba samotná začala až 6. dubna 1896 a stavební práce skončily o rok a čtyři měsíce později. 20. července 1897 byla trať slavnostně otevřena. Do konce roku 1897 přepravila 67 756 osob a 57 psů. V následujících letech počty pasažérů vzrůstaly, také díky vzrůstajícímu zájmu turistů o tuto oblast Saska i jeho nejvyšší horu Fichtelberg.
Po roce 1990 ztratila trať svou pozici nejdůležitějšího turistického dopravce do oblasti nejvýše položeného města Německa. V roce 1992 byla zastavena nákladní doprava. Po roce 1994 tehdejší vlastník Deutsche Bahn AG postupně utlumoval dopravu a snažil se o privatizaci tratě. V roce 1997 po 100 letech existence se konaly týdenní oslavy. Součástí oslav byly i pravidelné jízdy vlaků. Žádná jiná úzkorozchodná dráha v Německu takto dlouhou dobu nepřežila a tak odpovědní činitelé dohodli o záměru převzetí trati do vlastnictví zemského okresu Annaberg.
K 1. červnu 1998 převzala trať od Deutsche Bahn AG nově založená společnost BVO Bahn GmbH, později přejmenovaná na Sächsische Dampfeisenbahngesellschaft. Ta provozuje v Sasku několik úzkorozchodných tratí a jejími zakladateli jsou zemské okresy Annaberg, Mittlerer Erzgebirgkreis a Aue-Schwarzenberg. V rámci změn se dráha přejmenovala na současný, ale už déle neoficiálně používaný a známý název Fichtelbergbahn. Tento název nesly na bocích krátce před změnou vlastníka i nákladní a osobní vagóny. Nový provozovatel dokázal z trati během krátké doby udělat trať „nadregionálního“ významu, orientovanou pouze na turistický ruch.
Parní lokomotivy DR řady 99.77-79 byly vyrobeny na objednávku Deutsche Reichsbahn ve východním Německu po druhé světové válce . Jsou to úzkorozchodné lokomotivy s rozchodem 750 mm pro úzkorozchodné trati v Sasku . Lokomotivy jsou z velké části shodná s řadou 99.73-76 standardních lokomotiv (Einheitslokomotiven ) postavených v roce 1930. Aby se odlišily od svých předchůdců, byly označeny jako Neubaulokomotiven.
Na fotce projíždí lokomotiva BR 99 794 pod vesnicí Hamerunterwiesenthal v těsné blízkosti státní hranice s Českou republikou kterou je potok zde na obrázku. Za potokrm je česká vesnice České Hamry.
|
|
Morris
27.3.2012 17:54
Prmrn hodnocen: 10.00
|
IV K 145
Zittauer schmalspurbahn. Nádraží Bertsdorf.
Více o Zittauer schmalspur Bahn si lze přečíst zde.
http://www.railgallery.cz/beta/index.php?id=72&n=zitavska-uzkokolejna-draha
Úprava ohniště a dozbrojení vodou patří mimo jiné k základním povinostem topiče.
Saská IV K byla parní lokomotiva systém Günther Meyer pro Saské královské železnice s rozchodem 750 mm. Celkem bylo vyrobeno v letech 1892 až 1921 96 kusů této nejrozšířenější německé úzkorozchodné lokomotivy.
V roce 1925 Německé říšslé dráhy změnily označení řady na 99.51 - 60.
Dodnes se zachovalo neuvěřitelných 22 kusů této lokomotivy. Z toho 11 lokomotiv je provozních.
Žitava leží severozápadně od česko-německo-polského trojmezí. To též leží poblíž soutoku Mandavy a Lužické Nisy. Město mělo k 1. červenci 2005 25 717 obyvatel. Je sídlem zemského okresu Zhořelec. Na polském břehu Lužické Nisy leží bývalá část Žitavy Großporitsch (Porajów).
V letech 1232 - 1237 byl v sousedním Budyšíně kastelánem hradu Jindřich z rodu Ronovců. Využil této doby a společně se svým bratrem Častolovem a za pomoci českého panovníka Václava I. získal zdejší území zahrnující hrad i s osadou. V listinách byli pak psáni s přídomkem de Sitavia.
Již zanedlouho po první písemné zmínce v roce 1238 roku 1255 Přemysl Otakar II. navštívil Žitavu a propůjčil mu městská práva. V roce 1248 je uváděn jako purkrabí ze Žitavy již zmíněný Jindřich z Ronovců. Kolem roku 1263 se oba Ronovci ze Žitavy stahují a území převzal král. Některé statky v okolí si ovšem Ronovci podrželi i nadále.
Po roce 1260 se Žitava stala rychle rostoucím významným královským městem. Byla zde založena mincovna a město bylo postupně opevňováno. V roce 1283 bylo město a velká část severních Čech zastaveny nakrátko braniborskému knížeti markraběti Otovi IV. Zástavu král Rudolf I. zrušil a území sám převzal. V letech 1291 - 1300 se zde konalo několik schůzek státníků. V roce 1310 se do Žitavy vrací potomek Ronovců v osobě Jindřicha z Lipé. V roce 1319 pak Žitavsko vyměnil s králem Janem Lucemburským za statky na Moravě.
V roce 1390 úřad žitavských fojtů zastávali jiní z klinštejnské větve někdejších Ronovců, Anselm a Předbor z Ronova.
Žitava jako součást Lužice patřila až do třicetileté války k zemím koruny české. Po skončená druhé světové války byla snaha získat Žitavu zpět. To se nakonec nepodařilo na zákrok sovětské okupační zóny v Německu. Ta takto reagovala na bouřlivé protesty Poláků.
|
|
Morris
23.3.2012 07:52
Prmrn hodnocen: 10.00
|
BR 99 1746-6
Weißeritztalbahn, BR 991746-6 vede vlak na rampu nad přehradním jezerem říčky Rote Weißeritz. V mrazivém poledni těsně před koncem roku.
Weisseritzská dráha (německy: Weißeritztalbahn) je druhá nejstarší saská úzkorozchodná dráha a současně nejstarší provozovaná úzkorozchodná železniční trať v Německu. Dráha, spojující Freital u Drážďan s Kipsdorfem v Krušných horách, je obsluhována parními lokomotivami. Její název je odvozen od říčky Rote Weißeritz, jednoho z přítoků v Čechách pramenící Wilde Weißeritz (Bystřice), jejíž tok v celé své délce sleduje.
Výstavba započala v roce 1881. Úsek do Schmiedebergu byl zprovozněn 1. listopadu 1882, 3. září následujícího roku dorazil první vlak do Kipsdorfu. Podobně jako u dalších úzkorozchodných saských drah byl zvolen rozchod 750 mm. V roce 1912 byl jeden úseků při stavbě Malterské přehrady přemístěn. V roce 1920 započala stavba Pöbelské dráhy ze Schmiedebergu do české Moldavy, nebyla však nikdy dokončena.
V roce 2002 bylo těleso trati těžce zasaženo stoletou povodní. Škoda byla odhadnuta na 20 miliónů eur. Díky veřejné sbírce se podařilo obnovit úseky Freital-Hainsberg - Freital Coßmannsdorf a Seifersdorf - Dippoldiswalde, na kterých probíhal víkendový provoz. Federální vláda se spolu s vládou spolkové země Sasko zavázaly provoz obnovit, 14. prosince 2008 byl slavnostně obnoven pravidelný provoz v úseku Freital-Hainsberg - Dippoldiswalde. Osud úseku do Kipsdorfu je nejasný. Provoz na dráze zajišťuje společnost Sächsische Dampfeisenbahngesellschaft mbH (zkráceně SDG, dříve BVO Bahn).
Podobná zkáza již trať postihla v roce 1897, kdy byla za povodně poškozena nebo zničena většina z jejích 40 mostů. Před povodněmi železnice ročně přepravovala zhruba 200 tisíc pasažérů.
|
|
Morris
28.3.2012 20:47
Prmrn hodnocen: 10.00
|
BR 99.1747-7
BR 99.1747-7 stoupá ze stanice "Weißes Ross" do stanice Lößnitzgrundthal.
Železnice z Radebeulu do Radeburg, také známá jako Lößnitzgrundbahn a místně přezdívaná Lößnitzdackel česky Lößnitzký jezevčík je 750 mm úzkorozchodná parní železnice provozovaná na okraji Drážďan v Německu . Neměla by být zaměňována s předměstkou tranvají dnes linka 4 z Drážďan do Radeboulu česky Radobýlu, ta je známa v němčině jako Lößnitzbahn nebo Lößnitzschaukel.
Železnice Radebeul-Radeburg je především turistickou atrakcí, udržuje celoroční harmonogram a jezdí mezi východním nádraží Radebeul na hlavní trati Deutsche Bahn mezi Drážďany a Míšeňí a malými městy Moritzburg a Radeburg severně od Drážďan.
Dne 12. září 2009, došlo k čelní sražce dvou vlaků vedenách parními lokomotivami mezi stanicemi Friedewald Bad a Friedewald. Celkem 121 lidí bylo zraněno, čtyři vážně.
Na počátku roku 2011, se začalo proslýchat, že navrhované rozpočtové škrty na saských úzkorozchodné linek může zahrnovat uzavření úseku této trati z Moritzburg na Radeburg. Úsek mezi Radebeul a Moritzburg je frekventovanější pro velký počet turistů, kteří navštěvují zámek Moritzburg.
|
|
Balwan
2.4.2012 11:35
Prmrn hodnocen: 10.00
|
750.326 + 750.330
V pondělí po noční jsem si vyrazil na pár odklonů, ale první vlak, který jsem chytil nebyl odklon, nýbrž vyrovnávkový vlak ze Škody Mladá Boleslav do Bíliny. Zde projíždí krátce po úsvitu obcí Kojovice s zde jediným operujícím dvojčetem "nulkových brejlovců". Za nedlouho dorazí do Všetat, kde si vlak přebírá elektrická lokomotiva a "nulky" se vydávají zpět do MB, tentokrát s autovozy k nakládce.
|
|
bobo
3.4.2012 11:46
Prmrn hodnocen: 9.50
|
750 346-6
Furt jsem přemýšlel,co dám,jako fotku č.200,tak jsem nakonec vybral tuto.Snad se mi to povedlo se trefit do vkusu většiny z Vás.
|
|
pantograf
7.4.2012 12:08
Prmrn hodnocen: 9.00
|
750 715-5
Už i jesenickou trať zaplenily kundály. Zde novotou zářící 750 715-5 v inovovaném najbrtu na R 902 v úseku Komňátka - Ruda nad Moravou
|
|
Morris
14.4.2012 21:53
Prmrn hodnocen: 10.00
|
750-701-5
Kojovický oblouk s Kundálem. Když už nejel nějaký odklon. :-)
|
|
klokan
29.4.2012 08:40
Prmrn hodnocen: 9.00
|
750 710 - 6
R 669 "Junák" u rybníka Stejskal poblíž Náměšti nad Oslavou
|
|
Ziza
9.5.2012 08:37
Prmrn hodnocen: 10.00
|
750.079-6+750.222-2
Bohuslavice nad Metují - Bohuslavice nad Metují zastávka, Pn 44231
|
|
klokan
25.5.2012 14:31
Prmrn hodnocen: 10.00
|
750 713 - 0
Namísto sledování napínavého utkání SVK-CZE na MS v hokeji jsem raději volil klidnější aktivity... Poblíž vesničky Biskupice u Luhačovic jsem zachytil rekonstruovaného "Brejlovce" 750 713 v čele R 710 do Prahy.
|
|