Petr Holub
23.3.2012 15:53
Prmrn hodnocen: 10.00
|
99.749
Za pozvolna probouzejícího podzimního dne, překonává lokomotiva 99.749 říčku Mandau, která zde v Žitavě tvoří přítok Lužické Nise.
|
|
klokan
25.3.2012 08:49
|
411 901-2 (ex EMU 46.101)
Dnes je již minulostí provoz na trati T.Teplá - T. Teplice. Záběr pochází z posledního roku provozu na této trati... 411 901-2 Poblíž zrušené výhybny Kaňová
|
|
Morris
27.3.2012 17:54
Prmrn hodnocen: 10.00
|
IV K 145
Zittauer schmalspurbahn. Nádraží Bertsdorf.
Více o Zittauer schmalspur Bahn si lze přečíst zde.
http://www.railgallery.cz/beta/index.php?id=72&a style="font-style:italic">mp;n=zitavska-uzkokolejna-draha
Úprava ohniště a dozbrojení vodou patří mimo jiné k základním povinostem topiče.
Saská IV K byla parní lokomotiva systém Günther Meyer pro Saské královské železnice s rozchodem 750 mm. Celkem bylo vyrobeno v letech 1892 až 1921 96 kusů této nejrozšířenější německé úzkorozchodné lokomotivy.
V roce 1925 Německé říšslé dráhy změnily označení řady na 99.51 - 60.
Dodnes se zachovalo neuvěřitelných 22 kusů této lokomotivy. Z toho 11 lokomotiv je provozních.
Žitava leží severozápadně od česko-německo-polského trojmezí. To též leží poblíž soutoku Mandavy a Lužické Nisy. Město mělo k 1. červenci 2005 25 717 obyvatel. Je sídlem zemského okresu Zhořelec. Na polském břehu Lužické Nisy leží bývalá část Žitavy Großporitsch (Porajów).
V letech 1232 - 1237 byl v sousedním Budyšíně kastelánem hradu Jindřich z rodu Ronovců. Využil této doby a společně se svým bratrem Častolovem a za pomoci českého panovníka Václava I. získal zdejší území zahrnující hrad i s osadou. V listinách byli pak psáni s přídomkem de Sitavia.
Již zanedlouho po první písemné zmínce v roce 1238 roku 1255 Přemysl Otakar II. navštívil Žitavu a propůjčil mu městská práva. V roce 1248 je uváděn jako purkrabí ze Žitavy již zmíněný Jindřich z Ronovců. Kolem roku 1263 se oba Ronovci ze Žitavy stahují a území převzal král. Některé statky v okolí si ovšem Ronovci podrželi i nadále.
Po roce 1260 se Žitava stala rychle rostoucím významným královským městem. Byla zde založena mincovna a město bylo postupně opevňováno. V roce 1283 bylo město a velká část severních Čech zastaveny nakrátko braniborskému knížeti markraběti Otovi IV. Zástavu král Rudolf I. zrušil a území sám převzal. V letech 1291 - 1300 se zde konalo několik schůzek státníků. V roce 1310 se do Žitavy vrací potomek Ronovců v osobě Jindřicha z Lipé. V roce 1319 pak Žitavsko vyměnil s králem Janem Lucemburským za statky na Moravě.
V roce 1390 úřad žitavských fojtů zastávali jiní z klinštejnské větve někdejších Ronovců, Anselm a Předbor z Ronova.
Žitava jako součást Lužice patřila až do třicetileté války k zemím koruny české. Po skončená druhé světové války byla snaha získat Žitavu zpět. To se nakonec nepodařilo na zákrok sovětské okupační zóny v Německu. Ta takto reagovala na bouřlivé protesty Poláků.
|
|
Morris
23.3.2012 07:52
Prmrn hodnocen: 10.00
|
BR 99 1746-6
Weißeritztalbahn, BR 991746-6 vede vlak na rampu nad přehradním jezerem říčky Rote Weißeritz. V mrazivém poledni těsně před koncem roku.
Weisseritzská dráha (německy: Weißeritztalbahn) je druhá nejstarší saská úzkorozchodná dráha a současně nejstarší provozovaná úzkorozchodná železniční trať v Německu. Dráha, spojující Freital u Drážďan s Kipsdorfem v Krušných horách, je obsluhována parními lokomotivami. Její název je odvozen od říčky Rote Weißeritz, jednoho z přítoků v Čechách pramenící Wilde Weißeritz (Bystřice), jejíž tok v celé své délce sleduje.
Výstavba započala v roce 1881. Úsek do Schmiedebergu byl zprovozněn 1. listopadu 1882, 3. září následujícího roku dorazil první vlak do Kipsdorfu. Podobně jako u dalších úzkorozchodných saských drah byl zvolen rozchod 750 mm. V roce 1912 byl jeden úseků při stavbě Malterské přehrady přemístěn. V roce 1920 započala stavba Pöbelské dráhy ze Schmiedebergu do české Moldavy, nebyla však nikdy dokončena.
V roce 2002 bylo těleso trati těžce zasaženo stoletou povodní. Škoda byla odhadnuta na 20 miliónů eur. Díky veřejné sbírce se podařilo obnovit úseky Freital-Hainsberg - Freital Coßmannsdorf a Seifersdorf - Dippoldiswalde, na kterých probíhal víkendový provoz. Federální vláda se spolu s vládou spolkové země Sasko zavázaly provoz obnovit, 14. prosince 2008 byl slavnostně obnoven pravidelný provoz v úseku Freital-Hainsberg - Dippoldiswalde. Osud úseku do Kipsdorfu je nejasný. Provoz na dráze zajišťuje společnost Sächsische Dampfeisenbahngesellschaft mbH (zkráceně SDG, dříve BVO Bahn).
Podobná zkáza již trať postihla v roce 1897, kdy byla za povodně poškozena nebo zničena většina z jejích 40 mostů. Před povodněmi železnice ročně přepravovala zhruba 200 tisíc pasažérů.
|
|
Morris
24.3.2012 10:24
Prmrn hodnocen: 10.00
|
VT 137 322
VT 137 322 sjíždí po loukách nad stanicí Zittau Vorstadt.
V roce 1938 byly postaveny 4 motorové vozy poháněné benzinovým motorem, účelem jejich zavedení byla snaha provozovat úzkokolejku s přihlédnutím k ekonomice provozu. Začátek druhé světové války však zabránil jejich rozšíření, takže zůstalo u čtyřvozové série. Během války byly vozy odstavené z důvodů nedostatku benzínu. V roce 1953 byl už provozuschopný jen VT 137 322 který byl v Zittau. Do roku 1964 bylo vozidlo používáno primárně mezi Bertsdorfem a Kurtort Johnsdorfem ve špičkách, stejně jako posilový vůz. Poté bylo vozidlo odstaveno. V posledních letech bylo kompletně zrestaurováno a je provozováno o víkendech v létě.
|
|
Morris
26.3.2012 18:06
Prmrn hodnocen: 10.00
|
BR 99 1608-1
BR 99 1608-1. jede "po uhlí" ke stanici "Weißes Roß". Jízda probíhala v rámci každoročního Karl May festu.
v Sasku (Německo), asi 14 km severozápadně od Lovecký zámek Moritzburg (kterému se přezdívá Perla saského baroka) leží ve vesnici Moritzburg Drážďan. Zámek založil vévoda Mořic Saský, ale současnou barokní podobu získal za panování
Augusta Silného podle návrhu Matthäuse Daniela Pöppelmanna.
Zámek obsahuje rozsáhlé sbírky loveckých trofejí, ale také čínského, japonského a míšeňského porcelánu. Je zde také umístěna tzv. Federzimmer (péřová místnost), tedy místnost s ložním zařízením Augusta Silného vytvořeného z mnoha per exotických ptáků.
Na tomto zámku se natáčela známá pohádka Tři oříšky pro Popelku.
|
|
klokan
25.3.2012 13:55
|
U 45.903
Odpolední odpočinek na Vychylovce. Fotku jsem pořídil v létě 87 nebo 88. Vím, že není podle pravidel, ale chtěl bych touto fotkou poděkovat lidem, kteří se v dobách totáče a i po něm zasadili o zachování této technické památky.Byli tam lidi z mnoha míst. např. z depa Veselí nad Moravou, pokud si pamatuji tak dřepící pán s plnovousem byl tuším z České Lípy. Nutno podotknout, že většina z nich byli češi. Potěšilo by, kdyby se pánové na fotce poznali a přihlásili se do diskuse 
|
|
klokan
25.3.2012 18:13
|
704 902 - 6
Úzkokolejné "Lego" při posunu v Čiernom Balogu. Bylo vybaveno dokonce elektrodynamickou brzdou. Více o této mašince dokáže povědět Pavel Dokoupil. Fotka je asi ze srpna 2000. Foceno služební analogovou krabičkou Olympus Miu 1
|
|
Michael Hajn
23.3.2012 17:47
Prmrn hodnocen: 10.00
|
T47.006
Muzejní jindřichohradecké "TÚčko" se s pravidelným letním osobákem blíží ke svému cíli, Nové Bytřici.
|
|
pantograf
25.3.2012 15:59
Prmrn hodnocen: 10.00
|
U 34.901 + U 45.903
U 34.901 těsně sledována velkou maďarkou jako následem směřují do vydrovské doliny
|
|
klokan
20.3.2012 09:12
Prmrn hodnocen: 6.00
|
T 435.0108 + T 466.0xx
Malá připomínka předloňského "Panství"
|
|
pantograf
20.3.2012 12:48
Prmrn hodnocen: 9.00
|
840 012-9
dvojce "šuplat" Stadler RS 1 v oblouku před stanicí Mníšek u Liberce
|
|
Pavel Dokoupil
20.3.2012 14:54
Prmrn hodnocen: 7.00
|
230 075-4 + 230 076-2
Tak nám na loučském viaduktu dělají jakýsi chodník! Zřejmě to souvisí s letošní generální opravou 1.TK mezi Řikonínem a Tišnovem, o níž jsem se dočetl na tabuli, vyzdobené zlatými hvězdičkami, u tišnovského nádraží.
Před čtyřmi lety se dělala obnova 2.TK v témž úseku, při níž byl most tak "vynoven", že se ani nedal kloudně fotit - vypadal jak z bakelitu.
Inu, prostředky/fondy jsou
|
|
Morris
21.3.2012 14:54
Prmrn hodnocen: 10.00
|
742 403-9
Odklony na 070. Špatné počasí mě navedlo k hrátkám s tonálním kontrastem.
|
|
Pavel Dokoupil
27.3.2012 10:05
Prmrn hodnocen: 9.00
|
T47.018
Ranní Os251 na loukách mezi Novou Bystřicí a Albeří
|
|