Morris
16.1.2011 08:00
Prmrn hodnocen: 10.00
|
|
bobo
21.2.2011 17:05
Prmrn hodnocen: 9.50
|
130 022-7
Hrbatá v cargo laku míří do stanice Kolín.
|
|
inghor
6.3.2011 10:21
Prmrn hodnocen: 9.00
|
130 039-1
Cargácká hrbatá u nadjezdu na křížení tratí CZ010 a CZ230
|
|
bobo
2.3.2011 12:00
Prmrn hodnocen: 10.00
|
749 130-1
Troška vzpomínky na začátek zadrátování na 140.Zde na klesání z Hájku do Ostrova.
|
|
Toma
5.3.2011 22:21
Prmrn hodnocen: 10.00
|
130 052-4
Hrbatá SD kolejové dopravy se vrací z Třebušic s prázdnými vozy. Zachyceno kousek od stanice Kadaň Prunéřov
|
|
Morris
26.3.2011 15:27
Prmrn hodnocen: 10.00
|
749 244-0
Moje poslední foto z akce 130 let železnice mezi Libercem a Pardubicemi. V momentě když jsem fotil měl jsem tajné přání být v tom vlaku a tím pádem být za hoďku a půl doma. Bylo skoro 19 hodin a my jsme byli tři dni od časného rána do večera v dosti hektické akci. Mněl jsem toho plné cvičky a mí kolegové jistě též. 
|
|
Ziza
10.6.2011 12:32
Prmrn hodnocen: 10.00
|
130.035-9 + 350.003-0
Bezpráví - Ústí nad Orlicí EC 345 Avala
|
|
paya
12.6.2011 18:15
Prmrn hodnocen: 9.50
|
363 130-6
Plzeňská lokomotiva na R 615 Salubia u Sedlece
Jsem docela zvědavej kdy v tomto úseku souprava strhne trolej. Sloupy TV jsou opravdu k pláči vyosené, ale zřejmě to nikomu neva 
|
|
inghor
28.7.2011 15:40
|
130 038-3
Hrbatá s ucelenkou kotlů v nedělním podvečeru u Řečan nad Labem
|
|
Balwan
24.8.2011 13:31
Prmrn hodnocen: 10.00
|
130.041 SD
"Hrboun" Severočeských dolů veze jednu z každodenních várek uhlí z úpravny v Ledvicích do mělnické elektrárny mezizastávkovým úsekem Hrdly - Oleško.
|
|
paya
18.9.2011 10:58
Prmrn hodnocen: 10.00
|
354 195
Oslavy 130 let trati Chodov-Nová Role
|
|
inghor
9.11.2011 20:59
Prmrn hodnocen: 9.00
|
130 025-0
Už skoro klasické místo Velký Osek - Veltruby CZ 231 v podzimním hávu
|
|
Homer
1.12.2011 06:57
Prmrn hodnocen: 4.50
|
130 035-9
Nákladní vlak vedený "Hrbatou" 130 035-9 projíždí úsekem za Starým Kolínem směrem na Pardubice.
|
|
bobo
16.12.2011 09:12
Prmrn hodnocen: 10.00
|
130 034-2
Hrbatá na cestě až někam na Moravu zachycena před stanicí Vranany.
|
|
Morris
27.3.2012 17:54
Prmrn hodnocen: 10.00
|
IV K 145
Zittauer schmalspurbahn. Nádraží Bertsdorf.
Více o Zittauer schmalspur Bahn si lze přečíst zde.
http://www.railgallery.cz/beta/index.php?id=72&n=zitavska-uzkokolejna-draha
Úprava ohniště a dozbrojení vodou patří mimo jiné k základním povinostem topiče.
Saská IV K byla parní lokomotiva systém Günther Meyer pro Saské královské železnice s rozchodem 750 mm. Celkem bylo vyrobeno v letech 1892 až 1921 96 kusů této nejrozšířenější německé úzkorozchodné lokomotivy.
V roce 1925 Německé říšslé dráhy změnily označení řady na 99.51 - 60.
Dodnes se zachovalo neuvěřitelných 22 kusů této lokomotivy. Z toho 11 lokomotiv je provozních.
Žitava leží severozápadně od česko-německo-polského trojmezí. To též leží poblíž soutoku Mandavy a Lužické Nisy. Město mělo k 1. červenci 2005 25 717 obyvatel. Je sídlem zemského okresu Zhořelec. Na polském břehu Lužické Nisy leží bývalá část Žitavy Großporitsch (Porajów).
V letech 1232 - 1237 byl v sousedním Budyšíně kastelánem hradu Jindřich z rodu Ronovců. Využil této doby a společně se svým bratrem Častolovem a za pomoci českého panovníka Václava I. získal zdejší území zahrnující hrad i s osadou. V listinách byli pak psáni s přídomkem de Sitavia.
Již zanedlouho po první písemné zmínce v roce 1238 roku 1255 Přemysl Otakar II. navštívil Žitavu a propůjčil mu městská práva. V roce 1248 je uváděn jako purkrabí ze Žitavy již zmíněný Jindřich z Ronovců. Kolem roku 1263 se oba Ronovci ze Žitavy stahují a území převzal král. Některé statky v okolí si ovšem Ronovci podrželi i nadále.
Po roce 1260 se Žitava stala rychle rostoucím významným královským městem. Byla zde založena mincovna a město bylo postupně opevňováno. V roce 1283 bylo město a velká část severních Čech zastaveny nakrátko braniborskému knížeti markraběti Otovi IV. Zástavu král Rudolf I. zrušil a území sám převzal. V letech 1291 - 1300 se zde konalo několik schůzek státníků. V roce 1310 se do Žitavy vrací potomek Ronovců v osobě Jindřicha z Lipé. V roce 1319 pak Žitavsko vyměnil s králem Janem Lucemburským za statky na Moravě.
V roce 1390 úřad žitavských fojtů zastávali jiní z klinštejnské větve někdejších Ronovců, Anselm a Předbor z Ronova.
Žitava jako součást Lužice patřila až do třicetileté války k zemím koruny české. Po skončená druhé světové války byla snaha získat Žitavu zpět. To se nakonec nepodařilo na zákrok sovětské okupační zóny v Německu. Ta takto reagovala na bouřlivé protesty Poláků.
|
|