pantograf
20.3.2011 13:52
Prmrn hodnocen: 10.00
|
M 131.1302
... kde jsou ty doby, kdy toto bylo běžné, aneb trocha té retrohistorie ze stanice Všeradice ...
|
|
Morris
4.4.2011 13:53
Prmrn hodnocen: 10.00
|
M 131 1549
Vzpomínka na lońskou úspěšnou akci.
|
|
pantograf
7.4.2011 08:56
Prmrn hodnocen: 10.00
|
T 435.0108 + M 131.1302
noční setkání Hurvínka a Hektora ve výtopně Zdice
|
|
pantograf
25.5.2011 15:42
Prmrn hodnocen: 7.00
|
M 131.1133
chvilka odpočinku ve stanici Smidary
|
|
vitmar
21.7.2011 09:38
Prmrn hodnocen: 10.00
|
|
Ziza
7.8.2011 18:27
Prmrn hodnocen: 10.00
|
131.040-8 + 131 039-0
Štrba - Važec
|
|
Prochy
1.1.2012 03:38
|
M131.1549
Nezastavujem,máme zpoždění! Šotoušům můžeme přibrzdit...
|
|
klokan
16.1.2012 22:12
Prmrn hodnocen: 10.00
|
M 131.1549
Poslední paprsky.... (TÚ:Pecerady-Týnec n.S)
|
|
pantograf
18.1.2012 12:25
Prmrn hodnocen: 9.00
|
M 131.1549
Další pohled z vánočního výletu s hurvínkem. Zde za výjezdu z druhého tunelu před stanicí Davle
|
|
Morris
20.2.2012 06:30
Prmrn hodnocen: 10.00
|
M 131 1549
Železniční most v Ratajích nad Sázavou.
|
|
Michael Hajn
11.2.2012 12:14
Prmrn hodnocen: 10.00
|
131.045-7
Mrazivé ráno na Štrbě. "Dvojička" vede uhelný vlak a pomalu sjíždí - pod siluetou slovenského národního symbolu, Kriváně - k Popradu.
|
|
klokan
17.2.2012 20:04
Prmrn hodnocen: 9.50
|
|
pantograf
19.2.2012 07:51
Prmrn hodnocen: 10.00
|
M 131.1549
ladovská zima na dolním Pacifiku
|
|
Morris
5.3.2012 11:51
Prmrn hodnocen: 10.00
|
163 096-1
Hrad Střekov na podzim.
Peršan na osobáku do Lysé nad Labem míjí Masarykova zdymadla na Labi pod střekovskou čedičovou skalou.
Hrad Střekov patří mezi nejlépe dochované hradní zříceniny v České republice. Tvoří výraznou dominantu a symbol města Ústí nad Labem. Stojí na 100 m vysoké nepřístupné znělcové skále nad pravým břehem řeky Labe ve čtvrti Střekov, zhruba 2,5 km jihovýchodně od centra města.
Dal ho vybudovat před rokem 1319 Jan Lucemburský k ochraně labské plavby. Vlastní stavbu provedl pražský měšťan Pešík z Veitmile. Téměř celé 14. století byl hrad v majetku rodu Vartemberků. Byl přestavěn na přelomu 15. a 16. století, byly rozšířeny obytné prostory. Roku 1563 hrad přešel do majetku rodu Lobkowiczů, kteří provedli kolem roku 1565 některé další úpravy. Za třicetileté války obsadili hrad v roce 1631 Sasové, v roce 1634 krátce Švédové a pak opět v roce 1639 byl hrad opěrným bodem Švédů, ze kterého ovládali okolní kraj. Po roce 1645 sloužil hrad jako posádka také vojskům Torstensonovým. V tomto období také švédská posádka prohloubila a rozšířila koryto Labe, aby umožnila plavbu větších lodí s válečnou kořistí.
Od konce 17. století přestal být Střekov trvale obydlen a zůstal opuštěn. V 19. století byl hrad znovu objeven romantiky a obnoven. Dojmy z hradu líčil ve svých dopisech např. Johann Wolfgang Goethe nebo Richard Wagner, jenž údajně inspirován hradem složil svou operu Tannhäuser. Maloval zde Adrian Ludwig Richter. Z českých romantiků jej navštívil Karel Hynek Mácha.
V roce 1992 byl hrad v rámci restitučních zákonů vrácen zpět rodu Lobkowiczů, takže je dnes soukromou, avšak celoročně veřejně přístupnou kulturní památkou.
|
|
Morris
27.3.2012 17:54
Prmrn hodnocen: 10.00
|
IV K 145
Zittauer schmalspurbahn. Nádraží Bertsdorf.
Více o Zittauer schmalspur Bahn si lze přečíst zde.
http://www.railgallery.cz/beta/index.php?id=72&n=zitavska-uzkokolejna-draha
Úprava ohniště a dozbrojení vodou patří mimo jiné k základním povinostem topiče.
Saská IV K byla parní lokomotiva systém Günther Meyer pro Saské královské železnice s rozchodem 750 mm. Celkem bylo vyrobeno v letech 1892 až 1921 96 kusů této nejrozšířenější německé úzkorozchodné lokomotivy.
V roce 1925 Německé říšslé dráhy změnily označení řady na 99.51 - 60.
Dodnes se zachovalo neuvěřitelných 22 kusů této lokomotivy. Z toho 11 lokomotiv je provozních.
Žitava leží severozápadně od česko-německo-polského trojmezí. To též leží poblíž soutoku Mandavy a Lužické Nisy. Město mělo k 1. červenci 2005 25 717 obyvatel. Je sídlem zemského okresu Zhořelec. Na polském břehu Lužické Nisy leží bývalá část Žitavy Großporitsch (Porajów).
V letech 1232 - 1237 byl v sousedním Budyšíně kastelánem hradu Jindřich z rodu Ronovců. Využil této doby a společně se svým bratrem Častolovem a za pomoci českého panovníka Václava I. získal zdejší území zahrnující hrad i s osadou. V listinách byli pak psáni s přídomkem de Sitavia.
Již zanedlouho po první písemné zmínce v roce 1238 roku 1255 Přemysl Otakar II. navštívil Žitavu a propůjčil mu městská práva. V roce 1248 je uváděn jako purkrabí ze Žitavy již zmíněný Jindřich z Ronovců. Kolem roku 1263 se oba Ronovci ze Žitavy stahují a území převzal král. Některé statky v okolí si ovšem Ronovci podrželi i nadále.
Po roce 1260 se Žitava stala rychle rostoucím významným královským městem. Byla zde založena mincovna a město bylo postupně opevňováno. V roce 1283 bylo město a velká část severních Čech zastaveny nakrátko braniborskému knížeti markraběti Otovi IV. Zástavu král Rudolf I. zrušil a území sám převzal. V letech 1291 - 1300 se zde konalo několik schůzek státníků. V roce 1310 se do Žitavy vrací potomek Ronovců v osobě Jindřicha z Lipé. V roce 1319 pak Žitavsko vyměnil s králem Janem Lucemburským za statky na Moravě.
V roce 1390 úřad žitavských fojtů zastávali jiní z klinštejnské větve někdejších Ronovců, Anselm a Předbor z Ronova.
Žitava jako součást Lužice patřila až do třicetileté války k zemím koruny české. Po skončená druhé světové války byla snaha získat Žitavu zpět. To se nakonec nepodařilo na zákrok sovětské okupační zóny v Německu. Ta takto reagovala na bouřlivé protesty Poláků.
|
|